Rok 2019 ve zkratce

Už dlouho jsem se chystala, že shrnu rok 2019, ale na začátku roku se toho dělo tolik, že jsem neměla, kdy psát blog, a tak mě tahle koronavirová situace přiměla prohlídnout si galerii a ohlédnout se tak za minulým rokem až teď. 

Vezmu to všechno pěkně popořádku, pěkně od ledna do prosince a vypíšu asi jen ty nejdůležitější chvíle a vzpomínky, které se mi staly.

Leden s únorem byly pro mě snad nejtěžší měsíce v celym roce, nebýt plesů asi bych se ani nebavila a jen celý dny ležela doma. Zároveň to pro mě byly měsíce plné uvědomění si, co v životě potřebuju a co chci. Radost střídal smutek a lásky zas rozchody. Ty dva měsíce jsem taky žila v neustálém shonu, a tak na konci února přišla dost krutá angína, která mě donutila dva týdny ležet doma a nic nedělat. V jednu chvíli jsem se z toho nic nedělání pomalu zbláznila. CHTĚLO TO ZMĚNU a hlavně se z toho nepo*rat 😅.

Tahle fotka vznikla na nákupech v Liberci, kam jsem si jela pro šaty. No, našla jsem tam i tenhle klobouk, do kterého jsem se zamilovala. 

Taky jsem se po večerech snažila naučit na kytaru.

A tak jsem v březnu pocítila asi ten největší zlom v celým roce. 

Vykašlala jsem se na kluky... Ne tak doslova :D. Nechápejte mě špatně, s klukama jsem se dál bavila, jen jsem přestala hledat lásku u toho druhého a snažila se ji najít uvnitř. Snažila jsem se poskládat ty jednotlivý kousky mě zas zpátky. 

Užila jsem si taky koncert Simy.

A venku bylo čím dál tím líp.

A pak přišel duben, můj měsíc! 

Nejvíc jsem se na něj těšila, protože s ním přišlo i mnoho sluníčka a navíc jsme vyráželi s rodičema do Itálie, kam jsem se tešila šíleně moc, protože po těch ''nevydařených'' měsících na začátku roku, jsem se na tuhle dovolenou těšila, abych si mohla od všeho odpočinout a všechny ty věci poslat pryč a přijít na jiné myšlenky. Odjeli jsme tam o velikonočních prázdninách a mě se tam opravdu podařilo naprosto vypnout, neřešit nic a jen tak si být. Troufám si říct, že po příjezdu z Itálie, jsem byla plná nových nápadů a měla za tu dobu snad nejvíc pozitivní energie.

Moře.

Ulice k hradbám San Marina :))

Jo a obarvila jsem si vlasy na takovou zrzavo hnědou... Což už nikdy neudělám 😂😂

V květnu jsem měla závěrečný zkoušky na flétnu a čekal mě tak poslední koncert v ZUŠ, zároveň jsme se sborem začali intenzivně makat na našem repertoáru, protože jsme se připravovali na přehlídku sborů v Idahu. 

Tenhle měsíc pro mě byl plný motivace.

Začala jsem se taky více zajímat o focení portrétů a chodila s kamarády fotit, což vedlo k založení mého druhého Instagramu.

V červnu jsem se více věnovala spíš škole a sháněla poslední věci do Ameriky... Spíš jsem vstřebávala věci, který se okolo mě děly. Nemohla jsem totiž uvěřit, že jsem na konci druháku, že jsem uzavřela úspěšně celých sedm let v ZUŠ a hlavně že mě čeká cesta přes oceán. Šla jsem většině věcem naproti a výzvy se snažila přijímat. Co mi přišlo do cesty, s tím jsem se nějakým způsobem snažila po svém vypořádat a hlavně to brát jako zkušenost.

Na začátku července jsme odfrčeli do Ameriky, více tady. A zbytek července jsem pracovala na brigádě, kde jsem potkala spoustu dalších skvělých přátel. Zároveň jsem si uvědomila, že není nic důležitějšího než mít kolem sebe lidi, kterým se můžete svěřit s jakoukoliv kravinou a že nic se neděje jen tak.

O přestávkách v práci jsem si občas našla i čas ke čtení.

V srpnu jsem hodně cestovala po Čechách, vzala jsem si týden volna na brigádě a s rodinou jsme byly v Táboře a v Jizerkách, pak jsem taky jezdila za přáteli a podnikali jsme spolu různé výlety. Byla jsem nadšená, protože jsem mohla objevovat český města a krajinu.

Někdy je fajn si jen tak sednout do trávy,... Třeba vás navštíví klíště.

Ten den tam bylo fakt nádherně.

Výlet do Horní Police za kravičkama

V září začla škola a ani nic převratného se nedělo... Teda vlastně jsem si založila tenhle blog.

Areál Vrchbělá

Říjen mi přinesl spoustu nového. Přišla jsem si, jak když jsem zmáčkla tlačítko resert.
S mými přáteli z brigády, jsme měli rozlučku s naší sezónou. Zúčastnila jsem se Humbook festu jako velká knihomilka 😄, shlédla Jokera v kině, poslechla si naživo Pokáče... Začala jsem pracovat na své ročníkové práci o Skandinávii a všechno se tak nějak hodilo do pohody. Byla jsem vděčná a klidná jak nikdy před tím, se sebou vyrovnaná.

Spoko u babičky na zahradě

podzimní focení

zkouším nový foťák

Přišel listopad a s ním i pár krásných vzpomínek. A jedna navždy. Tetování.

sledujte šikovnou @majus_biglus

V prosinci jsme měli se sborem koncert v Praze a byla jsem se podívat na věnečku mých kamarádek. Taky jsem navštívila Národní divadlo a přestavěla jsem si celý pokoj. No já myslím, že víc šťastnější konec roku jsem zažít nemohla.

Večerní Praha

A tak jsem koncem roku zjistila, že všechno má nějaký důvod a nic není jen tak. Během minulého roku se toho událo tolik, že napsat to sem všechno, nezbydou mi žádné řádky a ještě to nebudu mít pořád dopsané...
Minulý rok byl pestrý, ale stál za to.

- Eliška M. -