Toulání po krušných kopcích pokračuje!

Zas po roce na den přesně (a to nevědomky) jsme se ocitly s mojí kamarádkou Týnou v Krušných horách. 

Tentokrát jsme si zvolily ale trošku jinou trasu. A to původně z Hory Sv. Kateřiny do Hory Sv. Šebestiána. Jak to ale známe, plány někdy nevyházejí, a tak jsem se znovu přesvědčila, že plánovat je super, ale někdy plány nevyjdou podle představ. Důležitější je však znát své limity a aspoň trošku cestu :)). 

Tuhle tří denní túru jsme pojaly po svém a užívaly si přírody a toho, co nám dává. A tak jsme tři dny v podstatě spaly jen na karimatce a ve spacáku někde v přírodě, kde bylo místo a k sváče jsme měly maliny a borůvky (těch jsme moc nenašly) a chodily, kam nás nohy dovedly a síly stačily. 

První den

Přijely jsme autobusem do Hory Sv. Kateřiny o něco pozdě, protože první autobus nám ujel před nosem, druhý jsme neviděly, ale po třetí už se zařadilo 😂. Místo za půl hodiny, jsme tak na místo dorazily za rekordní hodiny tři. 

Z Hory Sv. Kateřiny jsme přišly k rozhledně Hláska, která byla zavřená, protože bylo pondělí. Koho by to napadlo, že budou mít v pondělí o prázdninách zavřeno?! Tak jsme její krásu ohodnotily alespoň zvenku a výhled ze spodu byl stejně tak dobrý. A tak jsme si vyšlapovaly dál a cestou potkaly dvě starší ženy, co šly Stezku Českem. Nabízely nám, že můžeme spát s nimi v turistickém přístřešku, kde někdo před nimi nechal dokonce zadarmo chléb a Caro. Ale to bychom za ten den moc neušly, a tak jsme se rozhodly ještě pokračovat až k Dřevařskému rybníku, kde jsme si udělaly oheň a večeři. 

Dlouho jsme se rozhodovaly, jestli chceme na noc stavět přístřešek, nebo ne. Nakonec jsme ale plachtu natáhly, mělo pršet podle předpovědi. Ale nepršelo. Za to ale foukal docela silný vítr, a tak jsme v noci měly o zábavu postaráno. Chytaly jsme snad každou půlhodinu plachtu, aby neodlétla a zatěžkávaly ji kamenama. Nechtěly jsme ji stáhnout plně, protože co kdyby přišel déšť. Člověk nikdy neví... 

Druhý den

Po náročné noci jsme se probudily do slunečného rána. Miluju pomalá rána, a také tak naše ráno vypadalo. Vymáchaly si nohy v rybníku, uvařily si ovesnou kaši, do které jsme daly natrhané maliny a další ovoce, co jsme si nesly s sebou v krosně, vyčistily zuby, zabalily... To, že jsme si došly na záchod snad zmiňovat nemusím 😃. A pokračovaly dál v cestě. 

Náš cíl byl dneska jasný, dojít k Samotoči a dál do Zákoutí. Tak jak bylo krásně celé ráno, tak bylo i dopoledne, až odpoledne se začalo zatahovat. Někdy kolem třetí jsme byly u Samotoče, kde jsme si daly pivo a udělaly si oběd, pak jsme chvíli odpočívaly, abychom nabraly síly. Rozhodovaly jsme se, ke kterému rybníku dneska dojdeme a nakonec jsme volbu nechaly na intuici. Došly jsme nakonec k Černému rybníku, kde jsme objevily ideální místečko k našemu táboření. 

Ještě než jsme šly spát, jsme se v rybníku umyly. No vůbec se mi do té studené vody nechtělo, ale Týna mi dodala odvahu, když tam šla první, no a tak jsem ji v tom nechtěla nechat samotnou a vzápětí tam byla taky. 

Západ sluníčka byl vidět a hvězdy se na obloze rýsovaly jedna za druhou, dneska spíme pod širákem. 

Třetí den 

Probouzí mě zima, koukám do dálky na mraky, co se honí na obloze a vůbec se mi nelíbí, že se přibližují. Pořád však ležím zachumlaná v teple svého spacáku a vůbec se mi nechce ven. Tak jen pozoruji. Svůj názor změním, když mi na nos spadne desátá kapka. Prší. Týna se probouzí a sotva si stihneme zabalit všechny věci strhne se průtrž. Jsme promoklé až na kost a v tomhle počasí nemá smysl chodit nikam daleko, a tak se vracíme zpátky na místo, kolem kterého jsme včera šly. 

V pláštěnkách jdeme zpátky do Zákoutí na autobusovou zastávku, sundáme ze sebe všechny ty mokré věci a děláme si tam čaj, abychom se aspoň něčím zahřály. Stále prší. Autobus nám jede za dvě hodiny, a tak si krátíme chvíle povídáním a čekáme než nám uschnou věci. 

Ta obrovská úleva, když konečně přijede autobus a ještě k tomu v něm řidič topí. V tu chvíli jsem cítila obrovskou vděčnost, že jedu domů. Byl to intenzivní zážitek a obě dvě jsme se domů neskutečně těšily.

 

- Eliška -