Knihy, které jsem přečetla I.

Ahoooj, vítám vás u dalšího příspěvku!

Tentokrát vám představím knížky, které jsem od začátku roku přečetla. Nejvíce knih jsem samozřejmě přečetla teď v karanténě. A tak tyto knížky jsou zároveň typem pro vás, kdybyste nevěděli, po které knížce sáhnout, tak vám třeba jedna z těchle zkrátí dlouhou chvíli.

První knížku, kterou jsem četla koncem minulého roku se jmenovala Falešný polibek, o jejíž autorce Marry E. Pearson jsem se mimo jiné zmínila i v příspěvku Zase jednou v Praze, aneb jaký byl Humbookfest 2019?, pokud jste ho nečetli, určitě si ho přečtěte. Tahle knížka je takový fantasy román a ač takové knihy moc nemusím kromě Harryho Pottera samozřejmě, tato knížka mě upoutala svým obalem a navíc v ní byl i podpis od autorky, protože jsem si tuto knížku pořídila na Humbooku, kam přijela. A taky že byla moc dobrá, knížka mě hned vtáhla do děje po přečtení pár stránek. Nemohla jsem přestat číst. Knížka vypraví o princezně Lie (Lia), která se nechce vdávat, a tak uteče z království do jednoho menšího města, kde potká dva muže a později mezi nimi vzniká milostný trojúhelník.

Další knížkou je Eleanor & Park, což je taková klasická knížka ze školního prostředí, kde se do sebe zamilují dva naprosto rozdílní lidé a snaží se společně překonávat svoje strachy, zbavit se předsudků a taak. Skvělá knížka, když se potřebujete odrelaxovat.

Třetí knížkou Pěšky mezi buddhisty a komunisty jsem byla totálně nadšená, tu jsem si taky pořídila na Humbooku, ale nějak jsem nebyla schopná se k ní dostat, asi jsem věděla, že bych se od ní neodtrhla, a tak ji musím číst až nebude škola. Tahle knížka je něco úžasného! Pokud neznáte Ladislava Ziburu, pogooglete, je to cestovatel, který o svých cestách píše knížky a pořádá přednášky, snaží se lidi povzbudit k tomu, aby někam vycestovali a ukázat jim jaké výjimečné zážitky mohou na cestách zažít. Každá jeho knížka je něčím specifická. V téhle třeba popisuje své cesty pěšky po Nepálu a Číně. 

Dokonce jsem byla také na jeho přednášce na toto téma a i přesto, že jsem stihla jen polovinu přednášky a musela jsem odejít dřív kvůli vlaku, abych domů z Ústí nepřijela skoro v noci, tak i přesto jsem z té přednášky byla nadšená. Kromě zážitků, které napsal pan Zibura do své knížky, nám tam ještě promítal videa a fotky. Navíc jeho přednášky jsou i vtipné a tak se člověk celou přednášku jen směje. 

Poslední knížkou, kterou jsem přečetla je Nabarvené ptáče. A musím říct, že nic tak odporného a krutého jsem snad v životě nečetla. Knížka je napsaná skvěle, to se musí nechat. Ale spisovatel zde ukazuje realitu přesně takovou, jaká byla za doby druhé světové války. Podle této knížky byl také dokonce natočen i film, při němž prý mnoho lidí odešlo z kina dřív a vůbec se jim nedivím. Já měla tu výhodu, že jsem mohla knížku kdykoli zavřít a vstřebat emoce, které mě v tu chvíli pohltily, a pak zas číst dál. 

Pokud máte rádi knihy o druhé světové válce nebo válkách obecně, pak je tahle knížka pro vás.

Ale pro citlivky jako já, to nebude nic příjemného 😅.

A to by bylo z mého knihomolského okýnka všechno :D.

Tak zas příště.

- Eliška M. -