Cestování o prázdninách, aneb za hranice nejezdi

Tak tě zdravím u dalšího článku,

tentokrát o mém prázdninovém dobrodružství, které jsem zažila spolu s mými přáteli. I přestože jsem si letošní prázdniny představovala spíš za hranicema než v ČR a už jsem se viděla někde v horách nebo u moře, tak nakonec mi ani nepřišlo tak špatný je trávit tady doma alespoň byla možnost podívat se na místa, o která bych ani nosem nezavadila, kdyby nebylo covidu... pravděpodobně.

Jelikož byli mí rodiče celkem nervózní z coronaviru, tak jsem rovnou nějakou cestu za hranice mohla hodit víte kam... 

No ale to nevadí, věci se prý dějí tak jak maj, a tak jsem rodičům ani moc neodmlouvala a doma zůstala... teda jak se to vezme, spíš jsem se držela na území ČR. 

A která místa, že jsem to tedy navštívila.

Popravdě na začátku prázdnin jsem moc nikam nevydala, protože jsem odjela na 2 týdny na tábor, pak jsem z toho lehla. No a použitelná jsem byla až na konci července. Ale pak jsem se s tím cestováním docela rozšoupla a pokaždé když jsem měla v práci volno, jsem se někam vydala. 

První prázdninový výlet jsme naplánovali společně s mým kamarádem do Drábských světniček, měli jsme tedy na plánu původně asi 15 km dlouhou trasu, ale protože bylo ten den strašné horko, fakt tropy. Rozhodli jsme se si cestu zkrátit, i když jít asi 2 kilometry ,,zkratkou" přes rozpálenou silnici asi úplně nechcete. Zchladili jsme se tedy zas po cestě zpět na trase, která vede nahoru k Drábským světničkám, ve Studeném průchodu, který byl fakt příjemný na ochlazení. Bylo tam asi o patnáct stupňů míň než venku.

Jinak! Drábské světničky za mě supr tip, teď na podzim to tam musí být ještě o něco hezčí a s těma západama... No prostě jeďte se tam mrknout.

Jo a ještě abych nezapomněla, vlastně jsem měla ještě jeden zážitek před tímhle, akorát z něj nemám žádnou fotku, ale nevadí. Byla jsem poprvé na vodě :D. A byla to bžunda :D:D! Sjely jsme s holkama Ploučnici, ani jednou jsem se necvakla, díky mým zkušeným kamarádkám. Jo a zopákla bych si to klidně znovu. Takže kdybyste někdo měl místo v lodi, beru ho.

Taky jsem poprvé jela stanovat. Vybrali jsme s naší skvělou tlupou - já, Anet, Martin a Matěj - místo na Macháči a spojili to s výletem na Bezděz, lépe napsáno na malý Bezděz. 

V polovině srpna jsem navštívila NPP Peklo společně se Šárkou a Eliškou. Pokaždé, když jsem chtěla vyrazit do Pekla, mělo pršet. I v den, kdy jsme jely do Pekla, hlásili déšť. Naštěstí jsme se mu nějakým způsobem vyhly a utekly tak před bouřkou. Jako kdyby mě ta předpověď počasí měla varovat, ať řeknu holkám, že ten výlet odpískáme... Den před výletem jsem ještě s holkama plánovala trasu, po které se do Pekla vydáme... No a ejhle, hlavní trasa je zavřená kvůli skalnímu sesuvu. A tak jsme hned vybraly trasu jinou. Nakonec jsme tedy prošly jen půlku toho, co jsme původně chtěly stihnout, ale tak nevadí. Alespoň jsme se prošly. Ne vždy se prostě všechno musí podařit podle našich představ.

Na konci srpna jsem si udělala výlet do Ústí, kde na mě čekali Honza s Týnkou. Z Ústí jsme jeli k Vaňovskému vodopádu, zaparkovali jsme autem asi 3 km před turistickou trasou, která k němu vedla. U vodopádu jsme se pořádně najedli improvizovaným obědem v podobě baget a párků s rohlíkem, abychom zas nabrali sílu na zpáteční cestu. Pak jsme se ještě vydali do Fóra a odtamtud jsme vyjeli lanovkou na Větruši. Nahoře na nás čekal krásný výhled na město a malý labyrint, z kterého jsme se úspěšně v rekordním čase dostali ven :D.

A s prázdninami jsem se rozloučila s výletem na Stohánek, na který jsme se chtěli s Martinem vydat už déle, jenom klimatické podmínky tomu moc nevyhovovali. A tak jsme jednoho trochu zamračeného rána, kdy to vypadalo, že bude pršet, vyrazili. Nakonec nám sprchlo jen trochu, ale potom byl příjemný vzduch a počasí to bylo pro kolo úplně suprový. Dojeli jsme tam asi za necelou hodinku. Zastavili se ještě kousek nad Stohánkem ,,u Sochora'' a poté jsme našli písčitou cestu lesem, která vedla k rozcestníku pod Stohánkem, tam jsme nechali kola a po svých došli na místo činu :D. Byl tam klid a nádherný rozhled na lesy kolem. Tak krásné místo a já jsem o něm za celé ty roky až do poslední doby neměla ani tucha. 

- Eliška -