Měsíc květen a červen v obrázcích II.
Ahojky, druhá část článku je tady!
Doufám, že si užíváš toho skvělého počasí, které venku je a výletuješ. Nebo děláš cokoliv jiného, co máš rád a svůj čas využíváš naplno.
Každopádně dlužím ještě druhou část míst, které jsem během června navštívila. V druhé polovině června jsem se vydala na Klíč a na Panskou skálu.
Když jsem koukala na cestu na Klíč, vypadala dost náročně, bála jsem se, že cesta bude hodně strmá a že to bude strašný kopec, ovšem taková dřina to vůbec nebyla, až jsem si říkala, jestli je to vůbec správný kopec, na který jsme vylezli. Naše cesta na kopec začala ve Svoru, kde jsme vystoupili z vlaku a odtamtud jsme šli po značení až na kopec. Cesta byla příjemná, pořád lesem a mírně do kopce. Nepotkali jsme cestou nahoru téměř nikoho. Vyrazili jsme totiž už kolem osmé hodiny, proto jsme ani tolik lidí nepotkali. Cestu z nádraží na Klíč jsem si užívala, ve Svoru je spousta roztomilých chatek, ale i nových rodinných domů a je to tam fakt krásný. Dokonce jsem si tam vyhlídla i domek, kde budu jednou bydlet 😆.
Když jsme vyšli nahoru, byl celkem výhled, ale v dálce bylo vidět hodně mraků. Ten den mělo pršet, ale my jsme to naštěstí tak nějak vychytali, dá se říct...
Každopádně dlužím ještě druhou část míst, které jsem během června navštívila. V druhé polovině června jsem se vydala na Klíč a na Panskou skálu.
Když jsem koukala na cestu na Klíč, vypadala dost náročně, bála jsem se, že cesta bude hodně strmá a že to bude strašný kopec, ovšem taková dřina to vůbec nebyla, až jsem si říkala, jestli je to vůbec správný kopec, na který jsme vylezli. Naše cesta na kopec začala ve Svoru, kde jsme vystoupili z vlaku a odtamtud jsme šli po značení až na kopec. Cesta byla příjemná, pořád lesem a mírně do kopce. Nepotkali jsme cestou nahoru téměř nikoho. Vyrazili jsme totiž už kolem osmé hodiny, proto jsme ani tolik lidí nepotkali. Cestu z nádraží na Klíč jsem si užívala, ve Svoru je spousta roztomilých chatek, ale i nových rodinných domů a je to tam fakt krásný. Dokonce jsem si tam vyhlídla i domek, kde budu jednou bydlet 😆.
Když jsme vyšli nahoru, byl celkem výhled, ale v dálce bylo vidět hodně mraků. Ten den mělo pršet, ale my jsme to naštěstí tak nějak vychytali, dá se říct...
Měli jsme ještě čas do příjezdu vlaku, a tak jsme se ještě vydali k jezírku, které je pár kilometrů od Klíče. Šli jsme zpátky na rozcestí pod Klíčem a odtamtud jsme šli zhruba ještě 0,5 kilometrů po jedné asfaltové cestě, která vedla k dalšímu lesíku, kde bylo jezírko. Z internetu jsem se dozvěděla, že by odtamtud měl být krásný výhled na Klíč, no... Bylo to tam trochu zarostlé a žádný Klíč nebyl přímo od toho jezírka vidět. Ale aspoň jsme u jezírka chvíli relaxovali, je tam jedna lavička a dokonce tábořiště.
Pak jsme jeli domů a akorát když jsme odjížděli, tak začlo silně pršet :). Měli jsme štěstí na počasí.
Poslední místo, které jsem v červnu navštívila společně s mým klukem, byly Varhany nebo Panská skála. Říkejte si tomu jak chcete. Zase jsme jeli MHD, tentokrát autobusem do Kamenického Šenova. Vystoupili jsme kdesi na začátku Kamenického Šenova a šli kousek do mírného kopce přes nějaký statek a byli jsme tam! Mimochodem na Panskou skálu vede také cyklostezka z České Lípy, takže kdo by chtěl, může vzít kolo a dojede s ním přímo až pod Panskou skálu.
Lidí tam jezdí dost, až mě to překvapilo kolik lidí tam za hodinu stihne přijet.
A to je všechno z mého červnového a květového brouzdání po severních Čechách!
Hezký zbytek druhé poloviny prázdnin ♥
- Eliška M. -
Komentáře
Okomentovat