Knihy, které jsem přečetla II.

Ahooj vítej u dalšího článku, 

je konec července a asi je na čase, abych se s tebou zas podělila o knížky, které jsem za těch pár měsíců přečetla. No co si budeme, tenhle článek bude pěkně krátkej, protože jsem přečetla za tu dobu dobrovolně jen 3 knížky, vlastně spíš 2 a půl. Naschvál píšu dobrovolně, protože nedobrovolně jsem jich nakonec přečetla ještě o trošku víc kvůli povinné četbě, co máme ve škole. 

Které knížky jsem tedy přečetla?

Na konci března jsem se pustila do čtení knížky Holka ze sekáče od jedné slečny z Instagramu - Terezy Kratochvílové (@terezcino). Tereza ve své knížce píše o adopci, o její rodině, jak vyrůstala a o tom, jak začala pátrat po svých biologických rodičích. Jak sama píše na obálce své knížky, rozhodla se vyprávět příběh o tom, jaké to je být adoptovaným dítětem. Její knížku jsem si přála mít v ruce, i přestože nejsem adoptovaná, příběh Terezy mě zajímal už jen proto, že ji dlouho sleduju na Instagramu. Tuhle knížku jsem prostě musela mít! Knížka mi pomohla pochopit, jak se adoptované děti cítí a jaké otázky řeší. 

Kniha není dlouhá, přečetla jsem ji rychle za týden, s nějakými pauzami. A taky je proložená fotografiemi, což je další plus :D.  V žádném případě nelituju, že jsem si ji koupila. 

Na následující knížku jsem se moc těšila, ale nevím trochu mě zklamala. Četla jsem ji tedy v angličtině, ale dá se pořídit i v češtině. Kniha se jmenuje Love, Simon - v originálu a Já, Simon - v překladu do českého jazyka. Popisuje život gaye Simona, pro kterého je těžké si přiznat svou orientaci na kluky, chodí na střední školu a po e-mailu se seznámí s tajemným ,,Bluem'', se kterým si vyměňují e-maily. Blue je také gay, který se anonymně přiznal ke své orientaci, a tak ho Simon zkontaktoval, aby Blue věděl, že v tom není sám. Nakonec vyjdou Simonovi konverzace ven a celá škola o Simonovi ví... Jsem ráda, že autorka tuto problematiku rozebrala a upozornila na ní. Kniha se mi ze začátku líbila, ale pak to byl trošku propad dolů a bohužel jsem ji nedočetla. Nevím, asi jsem od té knížky čekala víc. Ale plánuju se podívat na film, a potom se třeba ještě k té knížce vrátím, abych porovnala, co ve filmu bylo a co ne. Vždycky mě baví (když je nějaká taková knížka, která byla zfilmovaná) porovnávat, co ve filmu a v knížce nebylo a naopak. 😁

Poslední knížka, kterou jsem stihla do této chvíle přečíst se jmenuje Prázdniny v Evropě od snad mýho nejoblíbenějšího spisovatele Ladislava Zibury. Jeho knížky, nepřeháním, by si měl přečíst každý současný cestovatel. Jestli o něm nevíš, šup na Google a hledej. V této knížce vypráví o svém stopováním nejprve po severských zemích a poté se vydává na jih. V knížce je krásně vidět kontrast a rozdíly ve stopování na severu a jihu. V knize také najdeš pár rad a užitečných informací, které by pro tebe byly užitečné, pokud bys chtěl zavítat do nějaké z těch zemí. Doporučuju všema deseti!

To je ode mě z knižního okénka vše! :)

- Eliška M. -